Ale dost fňukání.
Trochu jsem se bála, že mi neodcvaknou všechny detaily z předchozích knih, protože už to přece jen nějaká chvilka je, co jsem to četla, ale nějakým způsobem to fungovalo. Děj příjemě plynul a já vzpomínala celkem úspěšně a přemýšlela nad souvislostmi. Všechno to zapadalo. A ten konec...no co vám budu povídat. Proč?
Otázky, co mě napadaly během čtení:
Proč se v knihách tak často objevuje to, že se postavy na nic neptají a prostě něco přijmou, i když je to bolestivé. Co to jako má znamenat? Ano, narážím na konec Fenoménu
Proč někteří lidé, rozhodují za ostatní? Jak si můžou myslet, že ví, co je pro toho druhého nejlepší? Cože? Jakože to, že člověk, kterého ten někdo miluje, nebude nadále součástí jeho života, protože ten koho miluje mu způsobuje taky bolest, tak to bude pro toho prvního člověka to nejlepší? E? Co to je za logiku? Jako prostě...jsem vytočená :D Chápete mě? :D Hm, zní to zmateně, ale nevím, jak to nejlépe a bez spoilerů vysvětlit :D Možná i tak je to spoiler, já nevím...
No doprčic. Šampion byl super, ale doufám, že si ho někdy přečtu ještě jednou, pravděpodobně jako součást re-readingu celé série najednou a docením ho víc, protože to si zaslouží.
Dočítala som to v januári a musím povedať, že to bolo fajn ukončenie série. Každý okolo mňa nariekal kvôli koncu, tak som sa bála, že zomrú, ale náhodou, takto mi to vyhovovalo.
OdpovědětVymazatKeby to skončilo úplne šťastne, asi by som sa čudovala a neverila tomu. :D
Já to nemyslím zle s tím koncem. Taky jsem ráda, že to skončilo jak to skončilo, protože prostě k dystopiím se nějaké happy endy vůbec nehodí. Ale bylo to vážně kruté. Ale mám ráda, když mají spisovatelé odvahu se svými hrdiny naložit nějak takhle. To je pak prostě mnohem uvěřitelnější, zábavnější a lepší :)
Vymazat